VIDEO: Rozhovor s rapperem jménem Maple
“Jsem Ondra Javořík a vystupuju pod pseudonymem Maple,” takto se v krátkosti představí třiadvacetiletý zlínský rapper a grafik, který byl třináctým hostem pořadu Hovory H. Aktuálně pracuje na novém EP s kamarádem Jimmym B a vrátil se k druhé sólové desce. Ve své tvorbě se inspiruje tím, co vidí kolem sebe i tvůrci jako jsou Kato, Rest nebo písničkář Xavier Baumaxa. Respekt chová i k Rytmusovi. “Nejde mi k srdci, když někteří rappují o tom, jak jsou nejlepší,” tvrdí Maple v rozhovoru.
Jak vznikl tvůj pseudonym?
Kdysi jsem hrával basketbal, kde mi začali říkat přezdívkou Javor, z čehož vznikla anglická verze Maple. Přirostlo mi to k srdci a začal jsem si tak říkat i při své tvorbě. Nejdřív jsem se začal věnovat grafice.
Hudebně by ses definoval jak?
Je to hip hop. Texty jsem začal psát do klasických boom-bapů, prostě kopák-kopák-snare. Takhle jsem nahrál své první album, kterému říkám experimentální. Tam jsem se učil pracovat se studiem, jak nahrávat, jak psát texty, kam si dávat nádechy, abych zvládal nahrát celou skladbu na jeden zátah. Mezitím jsem si pořád dělal tu grafiku a samostudiem jsem se v tom vzdělával. V té muzice se taky identifikuju se stylem podobným Tomáši Klusovi. Nevím, čím to je, ale je mi to blízké. Párkrát jsem zpíval i do kytary, ale v tom hip hopu se vměstná víc sdělení.
Kdo jsou tvé hudební vzory?
Z oblasti hip hopu je to jednoznačně Kato z Prago Union. Už si toho podle mě dost zažil. Někde jsem četl, že každá pointa v jeho textech mu „ustřelí“ do tři rovin, v jakých to člověk může pochopit. To mi přijde naprosto geniální. To, že rapuje bez zubů, je znát, ale zase je tím originální. Připadá mi jako taková kreativní mašina. Pak z toho hip hopu taky Rest z Ty nikdy labelu. Ten mě hodně baví už jen tím, jak se prezentuje. Je to podle mě normální týpek, který ten rap a hip hop miluje, a má hlavně dobrou zvučnost hlasu. Jeho texty jsou podle mě úplně jinde než u půlky české a slovenské scény. Má to upřímné.
Jak se ti líbí Rytmus?
Rytmus… snažím se ho dodržovat (smích). Myslím si, že je neskutečné, co dokázal, vážně. Z toho paneláku na nějakém sídlišti. Nedávno jsem viděl video, kde Rytmusovi mohlo být tak čtrnáct let, bylo to na battlu a dával tam freestyle. Už tam bylo vidět, že si půjde za svým. Skákali tam pankáči, točili mikinama nad hlavou a Rytmus si tam jel svoje. Hlavně je na tom dobře technicky a našel v tom podle mě smysl života.
Rappeři a hiphopeři mají často dvě základní polohy: buď ve stylu „jsem jeden z vás a mám stejné problémy“, nebo „jsem king a mám úplně jiné problémy“. Která z těch poloh je ti bližší?
Chci těm lidem hlavně něco říct, o to mi jde. Mám nějaký názor, něco, co je ze mě, z mého ega, o tom napíšu text a řeknu to lidem. To, jak někteří jedou ve stylu „jsem top a nejlepší rapper“, to mi nejde k srdci.
Hip hopu se říká poezie ulice. Vycházíš ty sám z nějakých básní, máš načtené básníky?
Tak hodně mě baví třeba Básníci, film… (směje se) Já jsem si tu inspiraci bral vždycky spíš od ostatních interpretů, z rapu, z písniček. Hodně mě baví Xavier Baumaxa. Ten člověk sem snad spadl z jiné planety. On má tak geniální šílenost, ztřeštěnost v těch textech. Do toho mají hlavu a patu a ty pointy se taky tříští do různých stran a každý si z toho vezme svoje.
Jak vzniká tvoje tvorba?
Já jedu třeba autobusem nebo sedím na záchodě a napadne mě nějaké spojení. Nebo venku vidím třeba babičku, které upadne banán, a vnučka ho sebere, kousne do něho a podá ho babičce, třeba. Tak mě napadne nějaká blbost, slovní spojení, rým a zapíšu si to. Nechávám si poslat nějaké hudby od kámošů, co se tím zabývají, a do toho začnu psát. Pak se třeba šprajcnu, a tak se podívám do těch zápisků, jestli tam něco využiju.
Takže hudbu si neděláš sám…
Nedělám. Kdysi jsem se o to pokoušel, ale pak jsem dospěl k názoru, že nemusím a spíš ani nechci dělat všechno.
Máš na sobě spoustu tetování se svou značkou. Navrhoval sis je sám?
Ano. Na pravé noze mám tetování dva a půl roku. Na lýtku je moje logo, stylizovaná javorový list, případně strom s kořenama, ve kterém je M jako Maple. Kolem nohy vede takový pásek, který tvoří několik čar. Silná uprostřed je řeka života, vnitřní dvě tenké čáry jsem já se ségrou dvojčetem a dvě vnější jsou rodiče. A vepředu se to spojuje do samostatné jednotky, do javorového listu, čili do Mapla, Javora.
Na rukách mám pak nové asi měsíc. To byla taková spontánní akce. U kámoše tatéra jsme vygooglili javorový list. Nejdřív jsem chtěl jen jedno, ale pak jsem si říkal, že by se to mohlo doplňovat jako jing a jang, světlá a temná strana.
A pak mám na pravém stehnu stylizovaný nápis Maple. Udělal jsem si tři návrhy a ten nejlepší se prostě vybral.
Aktuálně pracuješ na novém albu. Kdy se na něj lidi můžou těšit?
Bude to za dlouho. Teď dělám na třech projektech. Na prvním dělám s kamarádem Dr. Jimmy B, to bude EPčko. Zpočátku to bylo tak, že tam uděláme pět věcí. Konečně jsem totiž potkal kámoše – rappera, se kterým jsem si sedl lidsky, jeho texty mají hlavu a patu a dělá to už strašně dlouho. Je to i bubeník a myslím si, že se k sobě hodí naše hlasy. Tak jsem ho poprosil, jestli bychom spolu neudělali nějakou věc a vyšlo z toho to EPčko. Bude se to jmenovat JME jako Jimmy, Maple, Elbe, což je kámoš, který nám dělá hudbu. A nakonec jsme teda na devíti věcech nebo na osmi.
Pak jsem taky začal znova pracovat na mém druhém sólovém albu. Bude na něm to, čeho jsem zatím schopný.
Kam to chceš s hudbou dotáhnout?
Myslím, že živit se hudbou není vůbec špatné. Ale vždycky jsem to bral tak, že nemám jen tu hudbu. Dělám tu grafiku, nějaké videa a ta hudba byla vždycky takový bonus. Chtěl bych to dotáhnout tam, že z hudby budu mít nějaké peníze, ale tak jak to říká spousta umělců, je to sice klišé, ale pravda pravdoucí: že hudba se má dělat za peníze, ale ne pro peníze. Rád budu chodit do práce, abych byl ve styku s realitou.
Napsáno pro www.zlinskynocnik.cz